Historie psacích potřeb

Historie psacích potřeb nemůže začít jinak než namáčecím perem. Pero bylo užíváno již písaři egyptských králů před 4000 lety. Nejčastěji se používalo husí brko seříznuté do špičky a namáčené do inkoustu rostlinného původu. Později se pero začalo seřezávat šikmo, takže stopa byla vlasová, což umožnilo rychlejší psaní. Stínování se pak provádělo tlakem.

V 19. století se začalo využívat ocelové pero, které umožňovalo rychlejší a pohodlnější psaní. Tato pera se pak vyráběla až do konce 30.let 20. století. To už se ale vyvíjelo jak plnicí, tak i kuličkové pero. V současné době jsou nejčastěji využívány 3 druhy per – plnicí, kuličkové a keramické. Podíváme se na ně blíže:

Plnicí pero

První pokusy o výrobu plnicího pera byly již v 17. století. Ovšem až Lewis Edson Waterman zkonstruoval moderní plnicí pero. V roce 1884 si ho nechal také patentovat.

Současná plnicí pera mají hrot vyrobený z nerezové oceli, rhodia nebo zlata. Zlaté hroty jsou ale měkké, takže se zpevňují jinými kovy. Hrot má obvykle ve svém středu štěrbinu, kterou protéká inkoust a dírku, která slouží jako průduch pro výměnu vzduchu a inkoustu v zásobníku. Hrot se postupně zužuje do úrovně, kde se inkoust přenáší na papír. Hroty mají různý design a zdobení. Každý výrobce se totiž snaží být originální.

Hroty se dělí podle tloušťky:

F – slabý – mírným tlakem vytváří velmi jemnou stopu, je oblíbený hlavně u žen

M – střední – nejpoužívanější, vhodný pro většinu uživatelů

B – široký - hrot má širokou psací stopu

Již méně časté jsou hroty EF - extra slabý a EB – extra široký.

Plnicí pero je opravdu klasika. Poslední dobou zase přichází do módy a stává se originálním doplňkem a velmi oblíbeným dárkem pro blízké a obchodní partnery.

Kuličkové pero

Kuličkové pero si nechal v roce 1938 patentovat maďarský novinář László Bíró. Se svým bratrem vymyslel nový druh psací potřeby, který vycházel z kuličkového ložiska, které umožňovalo psaní tahů všemi směry a ruka přitom nemusela být u psaní odlehčena tolik, jako u předchozích per. Kulička se při doteku s papírem začne otáčet a tím umožňuje odebírání náplně ze zásobníku a přenášení na papír.

Dnešní kuličková pera mají náplň, která obsahuje hustý inkoust s konzistencí pasty. Existují také "gelové" náplně, které se svými vlastnostmi podobají keramickému peru a zvyšují tak komfort při psaní kuličkovým perem. Kulička ve značkových náplních je zpravidla vyrobena z karbidu wolframu. Kuličkové pero píše plynule, nevytéká a vydrží dlouho psát. Proto je nejčastějším psacím nástrojem současnosti.

Keramické pero

Keramické pero, jinak roller, vyplňuje mezeru mezi plnícím a kuličkovým perem. Kombinuje vlastnosti obou: lehkost psaní po plnícím a jednoduché ovládání po kuličkovém peru. Roller má také v náplni kuličku, ale místo kovové má keramickou, která má větší tvrdost. Náplně jsou plněny inkoustem, který má nižší hustotu než pastová náplň u kuličkového pera a proto roller umožňuje uživateli psát i při nejlehčím dotyku hrotu s papírem. Vhodný i pro děti, které se teprve učí psát.